3. kapitola - Den jako každý jiný

5. června 2009 v 15:13 | Angelina |  SK-kapitoly

Den jako každý jiný

Serry chvíli koukal na strop a čekal, až přijde spánek, ale ne a ne usnout. Tak se tedy převalil na bok a koukal se na stěnu, kde visely rovnou dva plakáty s Avril. Ale tím si moc nepomohl, spíš naopak - ještě víc se začal těšit na další den. Serry si myslel, že leží už celou věčnost. Pozoroval hodiny a střídavě si prohlížel všechny její plakáty. Už ani nevěděl, co se stalo a najednou ho probudilo vysoké vřískání, ozývající se z koupelny - hned pochopil, co se stalo a měl dvojnásobnou radost - konečně byl další den - konečně si mohl pustit to cédéčko a další díl radosti měl z toho vysokého křičení - to jeho bratránek objevil tarantuli, kterou Serry nedávno "našel" v ZOO i s terárkem a vzal si jí domů. Pak tarantuli vysypal do koupelny v prvním patře - což byla soukromá koupelna jeho bratránka Kripllyho i s vířivkou (Kriplly se pavouků bál) - a od té doby se Serry tomu místu obloukem vyhýbal.
Okamžitě vyskočil z postele, zavřel Fuckiho klec (netopýr se zatím vrátil a zase visel hlavou dolů), pak zavřel okno, z postele setřás slané drobky od brambůrků, které si dal k večeři a zapojil rádio do zásuvky. Pak popadl cédéčko a dal ho do přehrávače… Ještě, než zmáčkl tlačítko play, vzpomněl si na sen, který se mu zdál dnes v noci… Viděl tam Avril kompletně v růžovým. Serry stál v davu pod pódiem - jasně - Serry byl na jejím koncertě. Avril se chystala zazpívat, ale když otevřela pusu, ozval se vysoký vřískot a pak se Serry probudil. Vřískot patřil jeho bratránkovi - ten sportovní magor mu zkazil sen! Serry zmáčkl play - chvíli se nic neozývalo ("no jo, vypalovačka" pomyslel si Serry), ale pak se ozvala písnička. Serry seděl a poslouchal jako praštěný do hlavy - nikdy by nevěřil, že tenhle hlas patří holce starší patnácti let. Ale líbil se mu. Když celý cédéčko poslouchal už potřetí, zaslechl ze zdola zaklapnutí dveří - to rodina Laserových vyběhla na každodenní rozcvičku. Serry rádio zastavil a seběhl dolů vzít si něco k snídani. Našel jen celozrnný rohlík a nízkotučné máslo - no, spíš jen oranžovou vodu - a pak jen zeleninu. Serry dvakrát kousl do rohlíku a pak ho vyhodil do koše, kde už ležela i placatá tarantule. Vyběhl zpátky do svého pokoje a zkontroloval stav své peněženky. 800 euro a 100 korun. Serry si řekl, že má ještě dost peněz na to, aby si koupil pořádnou snídani - vzal si 100 korun a 100 eur a svým obvyklým způsobem vylezl z okna. Bylo teprve 8 hodin a ke všemu prázdniny - otevřeno měli jen ve velkém centru - pro tohle městečko opravdu velkém - , kde včera tak dobře pochodil s pantomimou. Šel do obchodu a koupil si všechno, na co měl chuť - celý plato snickersek, twixek, energetických nápojů, arašídových másel, brambůrků různých příchutí, Coca-col a dalších jeho oblíbených věcí. Šel k pokladně a zaplatil. Měl toho plný košík a nevěděl, jak to všechno dostat domů, tak si všechno vyvezl i s košíkem před obchod a pak utíkal co nejrychleji mohl - s nákupním vozíkem to bylo dost těžký. Zároveň si říkal, že tenhle den si musí pamatovat jako den, kdy šlohnul nákupní vozík. Doběhl s ním domů - Laserovi ještě nebyli doma, podle Serryho odhadu se vrátí asi až za hodinu . Postavil vozík do chodby a začal jednotlivá plata jídla a pití vynášet do svého pokoje. Z celého nákupu mu zbylo 10 korun. Nakonec vynesl do pokoje i košík, což mu trvalo dost dlouho a značně se přitom zpotil. Konečně vozík dotáhl do pokoje - musel tam odkopnout několik věcí, aby ho měl kam postavit. Všechno jídlo vybalil z plat a dal ho do skříňky na klíček - to aby mu teta nepřišla na zásobu tučných jídel, na které hleděla s velkým odporem. V téhle skříňce byly dvě oddělení - jedno na spreje, kterých měl vždycky dost, páč jeho kamarád mu stále nějaké posílal, a to druhé na jídlo - o dost větší než to na spreje - které teď bylo od shora dolu kompletně zaplněné. Serry stěží skříňku zavřel, ale pak zjistil, že plato želé medvídků mu zůstalo venku - tak ty všechny balíky medvídků narval pod trička v šatní skříni. Všechno bylo schováno, ale co s kartonem z plat od jídel??? Serryho něco napadlo, pak otevřel okno a všechny odpady naházel na ulici za jejich domem. Pak se rozhlédl po pokoji - nebyl tam už takový čurbes, jako předtím, ale Serrymu to bylo jedno.
Z pod jednoho asi tři roky nemytého trička vytáhl medvídky a otevřel je. Zapnul rádio a sedl si na postel. Pokoj měl sice tmavě vymalovaný, ale řekl si, že by to chtělo změnu. "no jasně - koupim černou barvu a vymaluju si to tu" měl ještě 700 eur - což mu ještě stačilo na hodně věcí.
Dole na chodbě se ozvaly hlasy - Laserovi byli doma. Serry rychle vozík přesunul do kouta a přikryl ho dekou. Z kuchyně volala teta: "Pojď se nasnídat, ty smrade! Dělej!!!" Serrymu bylo jasný, že to bude ovesná kaše, ale stejně položil medvídky pod polštář a šel dolu. Sedl ke stolu - všichni Laserovi už seděli u stolu a uprostřed byl velký hrnec plný ovesné kaše. Je známo, že Laserovi - velcí sportovci - jedli málo, ale podle tety Květunie byla snídaně základ dne, takže každý musel sníst aspoň dvě misky. Před Serrym seděla miska plná toho nacucanýho humusu v divně vypadající bílé tekutině. Mezi rodinou Laserových teď kolovaly všelijaké prášky a tabletky na posílení svalů a podobných hovadin, které Serry nepodporoval. Ale přece - jednou ho napadlo, že jim prášky vymění za projímadlo - to byla tenkrát sranda - Serry se začal nahlas a divně smát - všichni Laserovi se na něj udiveně podívali.
Brzo ho ale smích přešel, když se podíval na kaši. Vzal znechuceně lžíci do ruky a nabral kaši. Musel při jídle zavírat oči, ale už byl zviklej - před několika rokama ještě zvracel. Rychle do sebe nakopal druhou misku a odběhl do svého pokoje. Rozhlédl se - nejdřív bude muset uklidit, pak všechny věci nastrkat doprostřed pokoje a sundat všechny plakáty. Viděl, že to bude muset udělat teď o víkendu, až všichni z domu odjedou na velké závody, a že to bude pěkně těžký…
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Broken Dream Broken Dream | Web | 24. července 2009 v 20:49 | Reagovat

non chyba xDDDD...bezva xDDDDD

2 Angelina - Peťula Angelina - Peťula | Web | 31. července 2009 v 22:04 | Reagovat

Jej. Díky!!! xD

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.